Rozpolcený – recenze

M. Night Shyamalan se po sérii špatných či přímo hrozných filmů vrací zpět tam, kde mu to jde nejlépe. Totiž ke skvěle vypointované, skvěle natočené a přemýšlivé látce, u níž není radno „vypínat mozek“.  Přestože sem viděl trailer a tak nějak sem tedy věděl, co ve filmu bude, tak přesto mně to nepřipravilo, na to co se skrývá v Kevinově mysli. Hrdinka Casey je perfektním příkladem, co by mněl člověk dělat, když ho někdo unese, zatímco její „kamarádky“ sou pravým opakem. Kevin trpí poruchou rozpolcené osobnosti. Poznáváme různé osobnosti, z nichž některé jsou celkem sympatické a rozhodně nepůsobí děsivě.

Dozvídáme se i jeho příběh a důvody, proč se jeho osobnosti vynořily a proč pocítil nutkání unést ta děvčata. Jenže na psychologické drama je scénář příliš plytký a na horor či thriller málo brutální. Velmi dobré jsou herecké výkony a to především výkon Jamese McAvoye, který mi paradoxně není vůbec sympatický a to se právě do filmu perfektně hodilo. Svoji roli zahrál skvěle, jeho výkon je oscarový. Dává do toho trefné emoce i vhodná gesta. Ke konci už film ztrácí dech a přestává být už tolik zajímavý. Pak nedává moc smysl, když malý Hedwig tvrdí, že je devítiletý chlapec a když se ho jedna z dívek zeptá – zda není Denis tak jí odpoví – „Jsi snad slepá?“

Film dostává 75%

Fucop
Sleduj mě

Fucop

Jmenuji se Petr Čuba a mojí přezdívkou je Fucop a jsem rád že mohu psát články pro tuto skvělou stránku 🙂
Fucop
Sleduj mě

Komentáře a diskuze