Rozpolcený – recenze

M. Night Shyamalan se po sérii špatných či přímo hrozných filmů vrací zpět tam, kde mu to jde nejlépe. Totiž ke skvěle vypointované, skvěle natočené a přemýšlivé látce, u níž není radno „vypínat mozek“.  Přestože sem viděl trailer a tak nějak sem tedy věděl, co ve filmu bude, tak přesto mně to nepřipravilo, na to co se skrývá v Kevinově mysli. Hrdinka Casey je perfektním příkladem, co by mněl člověk dělat, když ho někdo unese, zatímco její „kamarádky“ sou pravým opakem. Kevin trpí poruchou rozpolcené osobnosti. Poznáváme různé osobnosti, z nichž některé jsou celkem sympatické a rozhodně nepůsobí děsivě.

Dozvídáme se i jeho příběh a důvody, proč se jeho osobnosti vynořily a proč pocítil nutkání unést ta děvčata. Jenže na psychologické drama je scénář příliš plytký a na horor či thriller málo brutální. Velmi dobré jsou herecké výkony a to především výkon Jamese McAvoye, který mi paradoxně není vůbec sympatický a to se právě do filmu perfektně hodilo. Svoji roli zahrál skvěle, jeho výkon je oscarový. Dává do toho trefné emoce i vhodná gesta. Ke konci už film ztrácí dech a přestává být už tolik zajímavý. Pak nedává moc smysl, když malý Hedwig tvrdí, že je devítiletý chlapec a když se ho jedna z dívek zeptá – zda není Denis tak jí odpoví – „Jsi snad slepá?“

Film dostává 75%

Fucop
Sleduj mě

Fucop

Jmenuji se Petr Čuba a mojí přezdívkou je Fucop a jsem rád že mohu psát články pro tuto skvělou stránku. Budu zde psát články ohledně hudby, filmů, koncertů nebo také divadla
Fucop
Sleduj mě

Latest posts by Fucop (see all)

Komentáře a diskuze